Základní typografická pravidla


Při psaní jakékoliv odborné práce, ať už absolventské, bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce, je nutné vždy dodržovat základní typografická pravidla. Ta mají totiž nejen estetický, ale některá i významový dopad na celou práci.

Pokud narazíte na text, slovo nebo symbol, u kterých nevíte, jak se správně mají napsat, použijte následující „zlaté“ pravidlo typografie: „nejdůležitější je jednotnost v celém textu“ (nikdy nesmíte stejnou věc psát jinak, všechno musí být psáno stejně). Rozdíly v psaní textu jsou na první pohled viditelné a v odborné práci tak zcela nepřípustné.

Typografie je již více než pět set let stará a stále rozvíjená nauka o sazbě a úpravě tiskovin. Už od vynálezu knihtisku se začala formulovat první pravidla o tom, jak by texty měly správně vypadat. S příchodem počítačové techniky, a tím pádem i s psaním textů na počítačích, se tato pravidla neztratila, naopak je potřeba je dodržovat stále. Některá pravidla se jen upravila nebo rozšířila tak, aby se dala uplatnit i při psaní na počítači.

Typografická pravidla, ve kterých se nejčastěji chybuje, jsou shrnuta v následujícím textu. Uvedené příklady zahrnují jen nejběžnější symboly a případy.

Uvozovky „“

V písemné práci se velmi často používají tzv. oblé neboli typografické uvozovky. Vždy jsou počáteční uvozovky dole a koncové nahoře, zatočené podle tzv. pravidla 9966 neboli „“. Zejména pak v případě uvozovek se může objevit více interpunkčních znamének vedle sebe, podívejme se na názorné příklady pro lepší pochopení:

  • čárka + uvozovky ,“

Příklad: „Potvrzuji tuto hypotézu,“ dodává Novák (2018).

  • uvozovky + tečka “.

Příklad: Nové výkazy taktéž neobsahují řádek „přidaná hodnota“. Do „výkonové spotřeby“ je nyní navíc přiřazen řádek „náklady vynaložené na prodané zboží“.

  • tečka + závorka + čárka .),

Příklad: Pachatelé k ceně reklamy velmi často přičleňují i další doprovodné služby (licenční poplatky apod.), které již tak vysokou částku ještě znásobí.

  • závorka + otazník )?

Příklad: Patří mezi typické materiální stopy u daňové kriminality listinné důkazy (faktury, účetní a daňové doklady apod.)?

Uvozovky nejsou ovšem používány jen na uvození přímé řeči, jak jsme běžně zvyklí. Dále mohou být také použity na zdůraznění přesného názvu, označení konkrétního odborného pojmu nebo cizího slova, pro uvození definic pojmů apod. Uvozovky se od uvozovaného textu nikdy neoddělují mezerou.

Správně:

„Uvozovky“ vždy těsně obklopují text uvnitř a píší se bez mezer.

„Pokud je v uvozovkách celá věta, spadá k ní i příslušné interpunkční znaménko.“

Špatně:

,,Uvozovky dole“ se nepíší jako dvě čárky za sebou.

“Takto“ se také nepíší uvozovky.

A ani ″toto″ nejsou ty správné uvozovky.

Závorky () [] {} ⟨ ⟩

Závorky se dávají těsně ke slovům nebo větám, které se do nich vkládají. Mezery se ale vkládají pouze před otevírací závorku a za uzavírací závorku. Nejčastěji se v textu využívají závorky kulaté. Pro označení bibliografických citací v textu se mohou použít závorky kulaté i hranaté, ale pro lepší odlišení od okolního textu je nejlepší využít závorky hranaté.

  • Před levou závorkou je vždy mezera, za pravou závorkou také (jen pokud nenásleduje tečka, otazník, vykřičník na konci věty).
  • Uvnitř závorek nikdy není mezera za levou a před pravou závorkou (nikdy nesmí být mezera na jedné straně nebo obou stranách).
  • Je-li v závorce jen část věty, logicky končí nejprve závorka a teprve potom věta tečkou, otazníkem, vykřičníkem (jako všechny věty v tomto odstavci).
  • Je-li v závorce celá věta, nejprve končí věta a teprve potom je pravá závorka.

Správně:

Dále jsou v této teoretické části popsány počátky diplomatických styků mezi oběma zeměmi, tzn. mezi Českou republikou (ČR) a Vietnamskou socialistickou republikou (VSR), respektive mezi tehdy Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Vietnamskou demokratickou republikou (VDR) v období totalitních režimů.

Špatně:

Dále jsou v této teoretické části popsány počátky diplomatických styků mezi oběma zeměmi, tzn. mezi Českou republikou ( ČR) a Vietnamskou socialistickou republikou ( VSR), respektive mezi tehdy Československou socialistickou republikou ( ČSSR ) a Vietnamskou demokratickou republikou (VDR ) v období totalitních režimů.

Mezery

Mezera patří zpravidla vždy za všechna interpunkční znaménka, dělá se za tečkou, dvojtečkou, středníkem, otazníkem, vykřičníkem. Je rovněž nutné použít ji před a za pomlčkou (pozor, rozlišuje se pomlčka a spojovník!).

Naopak uvnitř závorek, ať už se jedná o kulaté, hranaté nebo složené, nebo za lomítkem se mezera nepoužívá. Stejné pravidlo platí rovněž u složených přídavných jmen (pedagogicko-psychologická poradna) nebo v případě použití spojovníku (Frýdek-Místek, chcete-li, Rh-faktor, …).

Problematické mohou být tři tečky (…). V případě tří teček totiž záleží, jedná-li se o výčet (pak tečky většinou následují po mezeře za čárkou) anebo jde o určitou „dramatickou“ pomlku ve větě (pak se mezera nedělá). V gramatice se tři tečky psané v textu nazývají výpustka. Využívají se především na vyznačení vynechaného textu v citaci, která by byla jinak pro text zbytečně dlouhá nebo nezajímavá či nedůležitá. Výpustka může naznačovat i myšlenkové pochody autora textu. Za třemi tečkami obvykle následuje další interpunkční znaménko – vykřičník, otazník nebo čárka, a to vždy bez mezery. Čtvrtá tečka se nepoužívá.

Při použití závorek se mezera vkládá před otevírací a za uzavírací závorku.

Správně:

Vyberte jednu z následujících možností: nikdy, výjimečně, občas, pravidelně.

Za každých okolností – tedy nezazní-li požární poplach – budete sedět na svých místech.

Chuť výsledného pokrmu závisí mimo jiné na použité obilnině (pšenice, žito, …).

Nejvyšší povolená rychlost v obci je 50 km/h.

Pan Novák je zde zaměstnán jako vědecko-výzkumný pracovník.

Maxipes Fík (pohádková postava) je mezi dětmi velmi oblíbený.

U tohoto typu závodu není důležité, zda závodník doběhl do cíle první, druhý, … pátý od konce, ale to, že závod řádně dokončil.

„Pane Nováku, víte, já… jak bych jen začal… já Vám to tedy popíšu celé od začátku.“

Špatně:

Vyberte jednu z následujících možností : nikdy,výjimečně,občas,pravidelně.

Za každých okolností– tedy nezazní -li požární poplach– budete sedět na svých místech.

Chuť výsledného pokrmu závisí mimo jiné na použité obilnině( pšenice, žito, …).

Nejvyšší povolená rychlost v obci je 50 km / h.

Pan Novák je zde zaměstnán jako vědecko - výzkumný pracovník.

Maxipes Fík( pohádková postava ) je mezi dětmi velmi oblíbený.

U tohoto typu závodu není důležité, zda závodník doběhl do cíle první, druhý,… pátý od konce, ale to, že závod řádně dokončil.

„Pane Nováku, víte, já … jak bych jen začal … já Vám to tedy popíšu celé od začátku.“

Předložky a spojky

Jednohláskové neslabičné předložky k, s, v, z, slabičné o, u, spojky i, a – nesmějí být nikdy na konci řádku, a to jak v psaném textu ručně, tak i na počítači. Tomuto jde zamezit tzv. pevnou mezerou napsanou místo klasické mezery pomocí kláves Ctrl + Shift + mezerník. Tato mezera se vkládá mezi jednohláskovou neslabičnou předložku a slovo, které následuje hned za ní.

Vdovy a sirotci

Těmito dvěma pojmy jsou příznačně označovány osamocené řádky na začátku (sirotek) nebo konci (vdova) stránky. Ani jeden z těchto jevů by se neměl v textu vyskytnout, tzn. na začátku ani konci stránky by neměl zůstat jeden samostatný řádek vztahující se k předchozímu, resp. následujícímu odstavci.

Procenta %

V češtině je třeba důsledně rozlišovat použití symbolu „%“ ve významu podstatného jména procent (dvanáct procent – proto 12 %, tj. s mezerou mezi číslovkou a znakem procenta) a ve významu přídavného jména procentní (dvanáctiprocentní – proto 12%, tj. bez mezery mezi číslovkou a znakem procenta).

Někdy lze zapsat obojím způsobem, ale musí tomu odpovídat formulace věty. Např. „sleva 12 %“, tj. „sleva 12 procent“ není to samé jako „12% sleva“, tj. „dvanácti procentní sleva“.

Při interpretaci dat se často objevuje i další, tentokrát věcná chyba – rozdíl mezi procenty a procentními body (či zkráceně „p. b.“). Např. byla-li v nějaké zemi v roce 2005 míra inflace dejme tomu 3 % a v roce 2006 byla 4 %, není možné napsat, že inflace meziročně vzrostla o jedno procento (správně: o jeden procentní bod!).

Správně:

Nezaměstnanost v ČR se v roce 2019 pohybovala okolo 2,2 %.

Společnost Samsung má 23% podíl na celosvětovém trhu v oblasti chytrých telefonů.

V minulém roce stoupla nezaměstnanost o jeden procentní bod.

Špatně:

Nezaměstnanost v ČR se v roce 2019 pohybovala okolo 2,2%.

Společnost Samsung má 23 % podíl na celosvětovém trhu v oblasti chytrých telefonů.

V minulém roce stoupla nezaměstnanost o 1 %.

Datum

Vždy se musí psát mezery mezi dnem, měsícem a rokem. Jejich vypuštění je možné pouze ve výjimečných případech, např. pokud nelze dále rozšířit sloupeček v tabulce. Datum je možné psát dvěma způsoby:

  • První způsob je psaní data s mezerami jako řadovými číslovkami (25. 7. 2020). Tento způsob se používá v osobní a soukromé korespondenci, na peněžních dokladech, v právních písemnostech a obecně v jakémkoliv souvislém textu.
  • Druhý způsob, kdy je celý datový údaj pojat jako značka a tečky jsou pojaty jako dělicí znaménka na způsob desetinné čárky (25. 07. 2020). Tímto způsobem se píše datum především v obchodních a úředních dopisech, při vyplňování rubrik a v odvolacích údajích.

Čísla a číslovky v textu

Je-li součástí věty delší než čtyřmístné číslo, je preferováno zapisovat je s mezerou (tzv. oddělovač tisíců), např. 1 234 kusů. Je však nutné dbát na to, aby číslo nebylo rozděleno na konci řádku. V tomto případě je vhodné využití tzv. pevné mezery, kterou jsme si popsali výše. Není ovšem ani chyba napsat 1234 kusů.

Pro správné psaní čísel se řídíme několika jednoduchými pravidly:

  • Roky/letopočty se vždy píší bez mezer, tj. bez oddělovačů tisíců.
  • V tabulkách je nutné zarovnat čísla zprava (jednotky pod jednotkami atd.) a používat oddělovač tisíců.
  • V čísle, kde se vyskytuje desetinná čárka, se za touto čárkou nedělá mezera. Desetinná čárka v číslovce totiž není běžnou čárkou používanou v souvětí! Tato čárka je přímo součástí psané číslice.
  • Je běžné, že základní číslovky (0–10, někdy 0–20) se rozepisují slovy. Podobné – ale ne nevyhnutelně nutné – může platit i v případě „okrouhlých“ číslovek (20, 30, …, 100, …, 1 000 atp.). Příklad: Existuje šest typů klasifikací a přibližně padesát zemí světa.

Časté chyby:

  • Kumulace několik číslovek za sebou. Ne vždy totiž může být jasné (zvláště, pokud jsou oddělovány tisíce), která číslovka patří k danému problému. Proto je vhodné mezi číslovku vložit nějaké „smysluplné“ slovo nebo slova. Raději upravte text vždy tak, aby se dvě číslice, které k sobě nepatří, neobjevovaly vedle sebe.
  • Číslovka psaná arabským nebo římským způsobem by neměla být umístěna na začátku věty. Text pak může v některých situacích působit poněkud zmatečně (jako např. „Velká část úspěchu se připisuje 2. oddílu. 3. oddíl naopak takový úspěch neměl.“). Vždy je vhodnější začít větu jinak než číslovkou. Pozor! Toto pravidlo však neplatí, pokud na začátku věty stojí číslovka vyjádřená slovy.

Správně:

Rok 2015 se stal Evropským rokem pro rozvoj.

Policie naměřila řidiči 2,6 promile alkoholu v krvi.

Do modelářského kroužku se v roce 2018 přihlásilo 27 dětí.

Dvacet dní z října 2010 propršelo.

Špatně:

Rok 2 015 se stal Evropským rokem pro rozvoj.

Policie naměřila řidiči 2, 6 promile alkoholu v krvi.

Modelářský kroužek měl v roce 2018 27 přihlášených dětí.

20 dní z října 2010 propršelo.

Spojovník - a pomlčka –

Spojovník

Jedná se o krátkou horizontální čáru, která se používá k dělení slov, jako spojovací znaménko ve složených výrazech nebo ve slovech s částicí -li. Jemu podobná je pomlčka a matematické znaménko mínus, se kterými se často zaměňuje, avšak toto zaměňování je fakticky i typograficky špatně. Asi nejpodstatnější je, že se na rozdíl od pomlčky od jednotlivých částí neodděluje mezerami.

V rámci českého jazyka je jasně stanoveno, kdy použit spojovník:

  • U víceslovných místních a osobních pojmenování: Praha-Libeň.
  • U přídavných jmen v těsném významovém celku: česko-anglický, vanilko-čokoládová, červeno-fialová. Zde ale pozor! Musí se jednat o celek složený ze dvou „vlastností“. To znamená, že červeno-fialový svetr je takový, který má na sobě červenou i fialovou barvu zvlášť. Naopak červenofialový svetr je takový, který má jeden odstín vzniklý spojením červené a fialové barvy.
  • Před částicí nebo spojkou -li, pokud ta není součástí složené spojky (zdali, jestli, neboli atd.): budeme-li, chcete-li.
  • U neslovních výrazů, jako je například značení knih pomocí ISBN, např. ISBN 765-20-300-1248-3.
  • U některých přejatých slov: ping-pong, e-shop, e-mail.
  • U spojení podstatných jmen, která nejsou vzájemně určující: elektrikář-plynař, kosmetička-manikérka. To neplatí pro podstatná jména, která jsou vzájemně určující: lékař chirurg (nemůžete být chirurgem, aniž abyste byli lékařem).
  • U neslovního výrazu stojícího před slovem, ke kterému se vztahuje: B-komplex, gama-záření.
  • U neúplných slov: jedno-, dvou- a třímotorová letadla.
  • Při zápisu skandované či zdůrazněné řeči ve slabikách: ho-ši dě-ku-je-me.

Pomlčka

Na rozdíl od spojovníku se pomlčka píše s mezerou z obou stran a znak je oproti spojovníku delší. Na klávesnici se tento znak nevyskytuje, ale je pro něj možné využít klávesu pro spojovník, protože MS Word ho v rámci automatických oprav změní na pomlčku (v případě, že máte nastaveno Nahrazovat při psaní spojovníky pomlčkami). Nejjednodušší a nejjistější variantou je ovšem použití klávesové zkratky Alt + 0150.

Případy, kdy používáme pomlčku:

  • Oddělení větných celků významněji než čárky. Příklad: Vše výše zmíněné má za cíl studentům přiblížit právě tato publikace – poskytuje přehled o předepsané struktuře bakalářské práce, vysvětluje a uvádí praktické citační příklady.
  • Nedokončená myšlenka. Příklad: Vážím si Vašeho názoru, ale –. Pokud je pomlčka před interpunkčním znaménkem, nevkládá se mezi ně mezera.
  • Ve významu „až“, „proti“ nebo „od … do“ – V tomto případě není oddělena mezerami a nesmí zůstat na začátku nebo na konci řádku. Příklad: 2007–2020 (výjimku tvoří celé datum: 1. července – 31. srpna).

Správně:

Všichni budou vystupovat na zastávce Ostrava-Dubina.

Petr je vyučen v oboru elektrikář-plynař.

Na této kompozici byla vystavena mimo jiné jedno-, dvou- a třímotorová letadla.

Příští týden se bude teplota pohybovat v rozmezí 15–20 °C.

Tato publikace je pro studenty velmi přínosná – popisuje nejen teoretická východiska, ale také praktická využití pro práci v daném odvětví.

Špatně:

Všichni budou vystupovat na zastávce Ostrava - Dubina.

Petr je vyučen v oboru elektrikář - plynař.

Na této kompozici byla vystavena mimo jiné jedno -, dvou - a třímotorová letadla.

Příští týden se bude teplota pohybovat v rozmezí 15 – 20 °C.

Tato publikace je pro studenty velmi přínosná–popisuje nejen teoretická východiska, ale také praktická využití pro práci v daném odvětví.

Matematické znaménko mínus −

Jedná se o jedno z nejproblematičtějších běžně používaných znaků a také se v něm poměrně často chybuje. Znaménko mínus − má stejnou šířku jako znaménko plus + a je ve stejné výšce jako jeho horizontální čárka (viz − +). Pro vložení znaménka mínus se používá klávesová zkratka Alt + 8722.

V matematických zápisech se znaménko − odděluje z obou stran mezerou (v klasické sazbě zúženou). V případě, že minus označuje záporné číslo, mezeru nepoužíváme.

Příklad:

10 − 8 = 2

Dnes jsme naměřili −18 °C.

Znaménko krát ×

Krát má své znaménko „ד, které napíšeme pomocí klávesové zkratky Alt+0215. Chybou také je psát krát jako hvězdičku (*) nebo tečku (.). Avšak pozor – u matematických příkladů se znaménko krát píše s mezerou, ale ve významu násobku bez mezery.

Správně:

Jsem 10× rychlejší.

Dvakrát

2krát

2 × 6

Špatně:

Jsem 10 × rychlejší.

Dva krát

2 krát

2 ×

2 * 6

Interpunkční znaménka . , ; ? !

Interpunkční znaménka se vždy píší hned za slovo a hlavně bez použití mezery. Mezera následuje vždy až za interpunkční znaménka ve větě. Tečka se většinou nepíše na konci nadpisů, za názvy tabulek, grafů či obrázku. Následuje-li více interpunkčních znamének za sebou, mezery se mezi nimi nedělají, ale jsou sázeny těsně vedle sebe.

Kumulace interpunkčních znamének:

  • V textu se nekumulují interpunkční znaménka – zejména nikoli otazník a tečka (?.), vykřičník a tečka (!.), čárka a tečka (,.).
  • Pokud věta končí zkrácenými slovy atd., atp., aj. či jinými, nikdy za tečku za zkratkou nepřijde ještě druhá tečka.
  • Kumulaci interpunkčních znamének je nutné pohlídat zejména u automatických generátorů citací.
  • Jediné znaky, které je možné kumulovat, jsou závorky.

Správně:

Kráva má 3 žaludky: bachor, kniha, čepec, slez.

Za každý splněný úkol dostanou děti odměnu v podobě tužky, obrázku, razítka apod.

Špatně:

Kráva má 3 žaludky : bachor, kniha, čepec, slez.

Za každý splněný úkol dostanou děti odměnu v podobě tužky, obrázku, razítka apod..

Dvojtečka :

Za dvojtečkou ve standardním textu následuje mezera. Ve specifických případech se však mezery nepíší vůbec, nebo naopak jsou mezery z obou stran. V tom případě dvojtečka znázorňuje matematické znaménko.

Příklady:

  • Znaménko děleno (matematický výraz) – 15 : 5 = 3 (dvojtečka s pevnými mezerami).
  • Poměr – 2 : 3 (dvojtečka s pevnými mezerami).
  • Výsledek sportovního utkání – 6:2 (bez mezer).
  • Čas trvání akce – 6:24,19 – 6 minut, 24 sekund a 19 setin sekundy (bez mezer).

Použití zkratek a zkrácených slov

Používání zkratek v textu je velmi rozšířené, některá slova jsou příliš dlouhá a bylo by zbytečné je rozepisovat, některá se v textu objevují vícekrát, a tak je stačí rozepsat jen jednou. Většina zkratek je dokonce tak zažitá, že se vlastně ani nikdy nerozepisují. Zkrácené slovo většinou končí tečkou a věta pak pokračuje dále malým písmenem (v případě, že zkratka nestojí na konci věty).

Nejběžněji používaná zkrácená slova jsou: př., např., atp., atd., apod., tzv., tzn., popř., vs., př., mj., tj., aj., mil., mld., bil., ml., jr., st., srov., lat., zvl., spol. s r. o., a. s., tel., př. n. l., r., č., srov., …

Pokud věta končí zkráceným slovem, interpunkční znaménka se nekumulují a věta končí jediným interpunkčním znaménkem – tečkou. Naopak u některých zkrácených slov se za nimi tečka nedělá, jako v případě ca, cca, bří, fce.

Za českým slovem „VIZ“ se nedělá tečka – jedná se totiž o rozkazovací způsob slovesa „vidět“, nikoli o zkratku. Pozor! Existuje však také latinská zkratka „viz.“ (skutečně viz s tečkou na konci, protože se jedná o zkrácené latinského slovo videlicet), která znamená „zjevně“, „patrně“, „zřejmě“! To se píše malými písmeny, ale poznat to lze i z významu věty.

Za zkratkami tzv., tj., např., tzn. NIKDY nenásledují uvozovky. Už tyto zkratky mají v textu zdůraznit slova, která za nimi následují a uvozovkami by docházelo ke kumulaci a zbytečnému zvýraznění.

Pokud jsou v textu použity zkratky, ať již vlastní anebo zaběhnuté a uznávané, je pravidlem vždy při jejich prvním užití uvést celý název a do závorky uvést, že budete dále v textu užívat zkratku. Navíc je možné do závorky také uvést i originální název a zkratku), v odborných textech, které se píší ve škole, jako například závěrečná práce, je nutností toto uvést. V méně odborných textech a běžné korespondenci to úplně nutností není, ale není od věci to uvést.

Správně:

Pro více informací viz předchozí kapitola.

Opravy budou trvat cca 3 týdny.

Na financování domu je možné využít tzv. překlenovací úvěr.

Aplikace mohou mezi sebou komunikovat prostřednictvím webových služeb (dále jen WS).

Špatně:

Pro více informací viz. předchozí kapitola.

Opravy budou trvat cca. 3 týdny.

Na financování domu je možné využít tzv. „překlenovací úvěr“.

Cizí osobní jména, cizí slova

Cizí osobní jména se v žádném případě nesmějí v textu překládat a uvádí se vždy ve formě, kterou používá originální zdroj informací. Přeložíte-li cizí osobní jméno, můžete úplně změnit význam jména v textu, a tím byste udělali skutečně velkou chybu. Proto platí, že cizí jména se vždy zachovávají v původním originálním tvaru a znění.

V případě, že je v textu nutné užívat cizí slova, platí pravidlo, že pokud v češtině existuje ustálený a zaběhnutý český překlad a ekvivalent cizího slova, má vždy přednost před cizojazyčným pojmem. Na druhou stranu, pokud se jedná o slovo, které je do češtiny překládáno různě (např. slovo governance, integrity atp.) anebo je slovo z nějakého důvodu zaběhnuté a jeho význam všeobecně známý (omertà aj.), je možné je v textu užívat (v minimální míře) také. Každopádně ale platí pravidlo, že u každého takovéhoto slova musí být uveden i český překlad nebo ekvivalent už při jeho prvním použití v textu (nejčastěji v podobě překlad (originál)).

Pokud má slovo více významů, je nutné již na začátku textu uvést, v jakém významu jej bude autor ve své práci využívat, aby nedošlo k chybnému pochopení významu cizího slova. Ten kdo práci čte, v tom musí mít od začátku naprosto jasno.

Pokud slovo nemá český překlad nebo ekvivalent, měl by se autor pokusit jej co nejvýstižněji přeložit tak, aby překlad co nejvěrněji kopíroval jeho význam v původním jazyce, kontextu jeho použití a obsahu, který má v sobě „koncentrovat“. Opět musí být z textu zcela jasné, o čem autor mluví.

Zvýraznění

V textu je možné některá slova nebo části textu zvýraznit. Většinou má zvýrazňování textu čtenáři „opticky vytáhnout“ důležitá slova, která tvoří záchytné body pro lepší orientaci v textu. Zvýrazněním může autor textu také upozornit na hlavní bod či myšlenku ve svém textu. Pokud je potřeba zvýraznit jednotlivá slova, sousloví či dokonce věty v textu odstavců, používá se vždy výhradně buď tučné písmo anebo kurzíva. Naopak podtržení textu se spíše nepoužívá, to je určeno hlavně pro hypertextové odkazy. Téměř vůbec se nepoužívá prokládané písmo. Zároveň platí jednoduché pravidlo – odborný text má i po vizuální stránce vypadat spíše konzervativně, nikoli jako omalovánka nebo grafické dílo. Takže se řiďte pravidlem, že méně je v tomto případě více.

Pokud potřebujete zvýraznit slova nebo sousloví v textu odstavců, doporučujeme kurzívu. Pokud chcete určitý text velmi zvýraznit, lze použít tučné písmo. Tento nápadný způsob zvýraznění však není příliš častý. Zcela nevhodné v odborné práci je podtrhávání a prokládání textu nebo jeho částí.

Akademické tituly a hodnosti

Vědecké tituly a hodnosti se píší s tečkou na konci a v přesně stanoveném sledu velkých a malých písmen.

  • MUDr., MVDr., Ph.D., PhDr., PaedDr., JUDr., Ing., Bc., Mgr., CSc., Ing. arch., ThDr., PharmDr., PhMr. atd.

Tituly jako akad. arch., ak. mal., prof., doc. a podobné se píší vždy před jménem a s malými písmeny na začátku. S velkým písmenem musí být psány pouze na začátku nové věty nebo v nadpisu.

Akademicko-vědecké tituly CSc., DrSc., Ph.D. a podobné se píší za jménem a vždy se oddělují čárkou od jména. Pokud věta pokračuje, tak i od následujícího textu (jsou v pozici takzvaného přístavku). Pokud za titulem psaným za jménem následuje závorka, která se neváže k tomuto titulu, píše se oddělující čárka před závorkou.

Příklad:

Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSs., (*15. dubna 1959 v Ostravě) …

 


 

Proč právě my?

Máme rádi dokonalou formální úpravu smiley 

Jsme profesionálové a 100% ručíme za Vaši spokojenost, profesionální přístup, rychlost a kvalitu.

S formátováním, úpravou a korekturou písemných prací máme dlouholeté zkušenosti - v oboru pracujeme už více než 13 let.

Ke svým klientům přistupujeme vždy individuálně, zodpovědně a profesionálně.

Úprava Vaší práce je u nás zpracována vždy tak, aby odpovídala metodickým pokynům, resp. směrnici Vaší školy.