Teze bakalářské/diplomové práce

Teze bakalářské/diplomové práce je její stručné shrnutí. Teze je určena především členům státnicové komise, kteří se díky ní rychle seznámí s obsahem práce. Celkem by měla mít maximálně 5–6 stran.

Teze by měla vždy obsahovat titulní stránku, abstrakt a klíčová slova, úvod/východiska práce, cíl a metodiku, výsledky a diskuzi, závěr a seznam použitých zdrojů – všechno ve zkrácených verzích, stručně a věcně. Platí tady, že méně je více. Autor by se měl soustředit na to, aby co nejsrozumitelnějším způsobem dokázal přesvědčit komisi hned na začátku, že ví, o čem píše, a má v dané problematice naprosto jasno.

1. Základní požadavky na teze

Teze práce musí být především srozumitelně napsány tak, aby si členové komise podle nich udělali přesnou a správnou představu o tom, že autor ví:

• jaké je téma práce,

• co bylo cílem jeho práce a jaký je její hlavní přínos,

• jak při práci postupoval a jakým způsobem práci vytvořil,

• jak prováděl měření, šetření, zjišťování, porovnávání,

• k jakým závěrům dospěl.

Základní rozsah teze jsou 3–4 stránky normovaného textu (1 800 znaků včetně mezer na stránku). Pozor, do tohoto rozsahu se nezapočítává titulní stránka, abstrakt a klíčová slova! Teze musí být po stránce jazykové, stylistické a typografické zcela v pořádku.

2. Formální náležitosti

Teze musí vždy obsahovat:

• titulní stránku se všemi jejími náležitostmi,

• abstrakt a klíčová slova v českém jazyce,

• strukturu dle požadavků školy.

3. Doporučená struktura teze

Titulní stránka

Musí být shodná s titulní stránkou bakalářské nebo diplomové práce, avšak má název – Teze bakalářské práce nebo Teze diplomové práce.

Abstrakt a klíčová slova

Abstrakt v českém jazyce musí stručně shrnout, o čem bude práce pojednávat, jaké oblasti se konkrétně týká, co je jejím hlavním cílem a výstupem.

Úvod/východiska práce

V této části autor uvádí komisi do problematiky práce, seznamuje čtenáře s tématem, zařazuje práci do souvislostí tematických, historických apod. Autor komisi seznamuje s tím, z čeho jeho práce vychází (od toho název této části – východiska), o jaké známé výsledky, zjištění či teorie se opírá, co již bylo, či naopak dosud nebylo v této oblasti vykonáno nebo zjištěno – tedy jaký je aktuální stav zkoumání v dané oblasti. Musí také stručně seznámit čtenáře s terminologií, kterou v práci využívá. V této části autor používá citace z literatury, která je uvedena v zadání, případně z další literatury, uvedené v části Seznamu použité literatury. Citovat je třeba dle citační normy.

Cíl práce

Zde autor práce popisuje, čeho chce v práci dosáhnout, jaký bude její hlavní přínos. Cíle musí autor rozvést, vysvětlit je podrobněji, než je uvedeno v zadání práce. Autor popisuje, jaký případný výstup nebo produkt během realizace vznikne (hypotézy) a jak bude podle jeho současných představ vypadat.

Metodika práce

Autor popisuje, jakým způsobem pracoval, jak dosáhl cílů, které si stanovil. Z tohoto popisu by si měl čtenář udělat jasnou a podrobnou představu o tom, jak byly v jeho práci zjišťovány údaje, jakým způsobem byly zpracovány a jak následně prezentovány.

Výsledky a diskuze

Autor velmi stručně a výstižně shrnuje, k jakým výsledkům došel. Jasně by tak mělo být poznat, jaký práce měla cíl a jestli byl záměr skutečně splněn. Vymezí si platnosti výsledků a položí si případně další výzkumné otázky.

Závěr

Závěr teze musí být opět velmi stručný a napsán vlastními slovy – slovy autora. Autor se snaží shrnout svou práci jednoduchým a jasným způsobem. V závěru by nemělo být nic teoretického. Autor by se neměl snažit závěr zbytečně natahovat a používat v něm odborné termíny ani citace.

Seznam použitých zdrojů

V této poslední části musí být naprosto zřejmé, že autor již prošel teoretický základ vztahující se k práci (týkající se předmětu práce, metody zkoumání apod.). Uvést cca 5–8 nejpodstatnějších informačních zdrojů práce úplně postačí.