Citování v textu práce dle normy ČSN ISO 690:2011


Norma ČSN ISO 690:2011 nabízí tři způsoby zápisu odkazu na citaci v textu písemné práce. V příkladech uvádíme dva z nich, a to Harvardský systém (forma jméno-datum) a průběžné poznámky (forma poznámky pod čarou).

Harvardský systém (forma jméno-datum)

V textu jsou citované zdroje uváděny ve formě příjmení autora (autorů), rok a popřípadě strana, pokud se jedná o přímou citaci. Používají se kulaté závorky.

Citace v textu práce a jejich odkazování

ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 uvádí, že: „Jméno tvůrce a rok vydání citovaného zdroje jsou uvedeny v textu ve formě jméno-datum v kulatých závorkách. Pokud se jméno tvůrce vyskytuje přirozeně v textu, následuje pouze rok v kulatých závorkách. Lokace citace ve zdroji (rozsah stran, ze kterých bylo citováno) se uvádí do kulatých závorek za rok. Pokud mají dva nebo více zdrojů stejného tvůrce i rok vydání, odlišují se malými písmeny abecedy přiřazenými k roku vydání. V takovém případě se písmena uvádí i v závěrečném soupisu bibliografických citací. Pokud je nutné uvést dva či více zdrojů, uvádějí se v jedněch kulatých závorkách a oddělují se středníkem.“

V případě chybějícího autora zdroje se použije název nebo část názvu (do závorky se píše kurzivou). Je-li zdroj bez data vydání, ale lze jej zjistit, uvede se zjištěný nebo odhadnutý údaj (v seznamu bibliografických citací by měl být v hranatých závorkách). Nelze-li zjistit, uvádí se „nedatováno“ či zkratka „b. r.“ (bez roku). Pokud je písemná práce psaná v anglickém jazyce, použije se zkratka „n. d.“ (no date).

Příklad:

Jak uvádějí Smejkal a Rais (2013) v publikaci s názvem Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, riziko pochází již někdy ze 17. století. Doležal, Máchal, Lacko a kol. (2012, s. 85) uvádějí, že „Je třeba upozornit, že řízení rizik projektu je někdy zjednodušeně označováno jako analýza rizik, což je pouze jedna ze součástí celého procesu.“

Bibliografické citace

ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 uvádí, že: „Bibliografické citace jsou uspořádány v seznamu v abecedním pořadí podle příjmení autorů. Rok vydání se u této metody neuvádí až za nakladatele, ale přímo za tvůrce po čárce. Jako datum vydání se uvádí pouze přesnější datum, je-li známé.“

Příklad:

DOLEŽAL, Jan, Pavel MÁCHAL, Branislav LACKO a kol., 2012. Projektový management podle IPMA. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada. 528 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4275-5.

KORECKÝ, Michal a Václav TRKOVSKÝ, 2011. Management rizik projektů: se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích. Praha: Grada. 584 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3221-3.

SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS, 2013. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada. 488 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4644-9.

SVOZILOVÁ, Alena, 2016. Projektový management: systémový přístup k řízení projektů. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada. Expert (Grada). ISBN 978-80-271-0075-0.

Průběžné poznámky (forma poznámky pod čarou)

U tohoto stylu citací se využívá funkce v MS Wordu: záložka Reference → Vložit poznámku pod čarou → vytvoří se tak tzv. „horní index“.

Citace v textu práce a jejich odkazování

Zpravidla se číslem v horním indexu v textu práce odkazuje na citované zdroje uvedené v poznámce pod čarou v pořadí, v jakém se objevují v textu písemné práci. Každý odkaz na citaci ze stejného zdroje má nové pořadové číslo. Číslo se uvádí vždy jen jedno (nelze podobně jako u Harvardského systému uvádět dva odkazy na citaci za sebou), ale v jedné poznámce pod čarou může být uvedeno více odkazů na citace (zdrojů).

Příklad:

Jak uvádějí Smejkal a Rais1 v publikaci s názvem Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, riziko pochází již někdy ze 17. století. Doležal, Máchal, Lacko a kol.2 uvádějí, že „Je třeba upozornit, že řízení rizik projektu je někdy zjednodušeně označováno jako analýza rizik, což je pouze jedna ze součástí celého procesu.“

Bibliografické citace

Bibliografické citace jsou uspořádány v seznamu v abecedním pořadí podle příjmení autorů. Rok vydání se u této metody uvádí až za nakladatele.

Příklad:

DOLEŽAL, Jan, Pavel MÁCHAL, Branislav LACKO a kol. Projektový management podle IPMA. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. 528 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4275-5.

KORECKÝ, Michal a Václav TRKOVSKÝ. Management rizik projektů: se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích. Praha: Grada, 2011. 584 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3221-3.

SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. 488 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4644-9.

SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management: systémový přístup k řízení projektů. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2016. Expert (Grada). ISBN 978-80-271-0075-0.

 

Zdroj: BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 [online]. 2. 9. 2011 [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://www.citace.com/CSN-ISO-690.pdf

 


 

Proč právě my?

Máme rádi dokonalou formální úpravu smiley 

Jsme profesionálové a 100% ručíme za Vaši spokojenost, profesionální přístup, rychlost a kvalitu.

S formátováním, úpravou a korekturou písemných prací máme dlouholeté zkušenosti – v oboru pracujeme už více než 13 let.

Ke svým klientům přistupujeme vždy individuálně, zodpovědně a profesionálně.

Úprava Vaší práce je u nás zpracována vždy tak, aby odpovídala metodickým pokynům, resp. směrnici Vaší školy.